Lanové dráhy v České republice

Jednosedačková lanovka na Javorový vrch u Třince zahájila provoz 7. července 1957. Tato lanovka byla v pořadí již třetí jednosedačkou Transporta, ale protože ostatní dvě byly už dávno nahrazeny, je tato lanovka nejstarší provozovanou sedačkovou lanovkou s neodpojitelnými závěsy a také 4. nejstarší provozovanou sedačkovou lanovkou na území bývalého Československa. Pojďme se tedy seznámit s její historií.

Lanová dráha na Javorový vrch se začala stavět v roce 1955 a jejím posláním měla být především rekreace pracujících nedaleké ostravské průmyslové aglomerace. Původně se zde ale s žádnou lanovkou nepočítalo. Transporta Chrudim po zakoupení licence od švýcarské strojírny Von Roll postavila na přelomu 40. a 50. let celkem 8 poháněcích úseků odpojitelných dvoumístných sedačkových lanovek. Mezitím se však vyhrotila spolupráce mezi Transportou Chrudim a švýcarskou strojírnou Von Roll, protože licenční technologie nebyla využívaná v souladu se smlouvou. Později se ukázalo, že to bylo zcela úmyslné, aby se komunistický stát vyvlékl ze smlouvy se západoevropskou firmou. Smlouva s firmou Von Roll byla vypovězena a díky tomu vyrobila Transporta v letech 1954/1955 první lanovku vlastní konstrukce, tedy jednosedačkovou lanovku s pevně uchycenými sedačkami. Tato lanovka byla původně určena pro Sarajevo, ale protože zákazník lanovku neodebral (o 4 roky později však zde byla lanovka přeci jen postavena, a to prototyp čtyřmístné dvoulanové kabinkové lanovky Transporta), bylo rozhodnuto postavit tuto lanovku na území Československa. V úvahu připadal například Javorový vrch nebo nejvyšší vrchol Beskyd – Lysá hora. Nakonec bylo rozhodnuto postavit lanovku právě na Javorový vrch, možná také díky blízkosti Třineckých železáren. Vzhledem k tomu, že výroba lanových drah byla v Transportě jen doplňkovou činností, tento systém se takřka bez jakékoli modernizace vyráběl ještě na počátku osmdesátých let. Tehdy byl tento systém už beznadějně zastaralý, přední světoví výrobci už tehdy vyráběli trojsedačky a čtyřsedačky. V roce 1981 byla Transporta pověřena výrobou pásových dopravníků pro Severočeský uhelný revír a takřka ze dne na den opustila výrobu lanovek.

Celá 1310 metrů dlouhá lanovka byla uvedena do provozu 7. července 1957 a byla téměř shodná jako jednosedačka na Lomnické sedlo ve Vysokých Tatrách, která zahájila provoz v roce 1959 (a byla zrušena už v roce 1976, kdy byla nahrazena novou dvousedačkou od firmy Pomagalski). Společným znakem všech prvních pěti jednosedaček Transporta byla příhradová konstrukce podpěr, zatímco v pořadí 6. jednosedačková lanovka Transporta z roku 1961, která vede na Kleť v Blanském lese, už měla podpěry trubkové konstrukce. Sedačky byly dřevěné a závěsy ocelové. Lanovou dráhu na Javorový vrch provozovaly od počátku ČSD stejně jako většinu lanovek z 40. a 50. let. Hned v závěru roku 1957 se ovšem Československé státní dráhy pokusily lanovku prodat, ale protože se nenašel žádný zájemce, zůstala lanovka v majetku drah dalších téměř 40 let. Během této doby neproběhla na lanovce žádná zásadní modernizace, jedinými změnami bylo označování v jízdních řádech – nejprve 32d, potom 323 a nakonec 905. K 1.červnu 1996 přešla lanovka na Javorový vrch jako jedna z posledních do soukromých rukou. Nový vlastník provedl v létě 1997 alespoň částečnou rekonstrukci lanovky, tedy přesně po 40 letech provozu, zůstal však zachován princip – neodpojitelné jednosedačky. Nové kladkové baterie nahradily původní s volným zavěšením, vyměněny byly také sedačky, které byly získány z lanovky Transporta na Krížnou ve Velké Fatře z roku 1971 (zrušena v roce 1993). Protože byla lanovka na Krížné mnohem delší, získal provozovatel lanovky Javorový vrch také dostatek náhradních sedaček Lanovka překonává výškový rozdíl 462 metrů, na laně je umístěno 120 sedaček a přepravní kapacita činí 364 osob za hodinu v jednom směru. Na trase se nachází 27 podpěr příhradové konstrukce a těsně před horní stanicí je příhradový lanový přechod. Tlačné jsou pouze podpěry č. 6 a 10, trasa lanovky tedy probíhá bez velkých terénních zlomů. Pohon o výkonu 62,5 kW i napínací závaží jsou umístěny v dolní stanici. Jako nouzový pohon slouží dieselagregát z roku 1956 o výkonu 100 kW.

Radim Polcer

Zpět na zprávy a články

Zpět na úvodní stránku