Lanová dráha na Javorový vrch se začala stavět v roce 1955 a jejím posláním měla být především rekreace pracujících nedaleké ostravské průmyslové
aglomerace.
Původně se zde ale s žádnou lanovkou nepočítalo. Transporta Chrudim po zakoupení
licence od švýcarské strojírny Von Roll postavila na
přelomu 40. a 50. let celkem 8 poháněcích úseků
odpojitelných dvoumístných sedačkových lanovek. Mezitím se však vyhrotila
spolupráce mezi Transportou Chrudim a švýcarskou strojírnou Von Roll, protože
licenční technologie nebyla využívaná v souladu se smlouvou. Později se ukázalo,
že to bylo zcela úmyslné, aby se komunistický stát vyvlékl ze smlouvy se
západoevropskou firmou. Smlouva s firmou Von Roll byla vypovězena a díky tomu
vyrobila Transporta v letech 1954/1955 první lanovku vlastní konstrukce, tedy
jednosedačkovou lanovku s pevně uchycenými sedačkami. Tato
lanovka byla původně určena pro Sarajevo, ale protože zákazník lanovku neodebral
(o 4 roky později však zde byla lanovka
přeci jen postavena, a to prototyp čtyřmístné dvoulanové kabinkové lanovky
Transporta), bylo rozhodnuto postavit tuto lanovku na území Československa.
V úvahu připadal například Javorový vrch nebo nejvyšší vrchol Beskyd – Lysá hora.
Nakonec bylo rozhodnuto postavit lanovku právě na Javorový vrch, možná také díky
blízkosti Třineckých železáren. Vzhledem k tomu, že
výroba lanových drah byla v Transportě jen doplňkovou činností, tento systém se
takřka bez jakékoli modernizace vyráběl ještě na počátku osmdesátých let. Tehdy
byl tento systém už beznadějně zastaralý, přední světoví výrobci už tehdy
vyráběli trojsedačky a čtyřsedačky. V roce 1981 byla Transporta pověřena výrobou
pásových dopravníků pro Severočeský uhelný revír a takřka ze dne na den opustila
výrobu lanovek.Celá 1310 metrů dlouhá lanovka byla uvedena do provozu 7. července 1957 a byla téměř shodná jako jednosedačka na Lomnické sedlo ve Vysokých
Tatrách, která zahájila
provoz v roce 1959 (a byla zrušena už v roce 1976, kdy byla nahrazena novou dvousedačkou od firmy Pomagalski). Společným znakem všech prvních pěti
jednosedaček Transporta byla příhradová konstrukce podpěr, zatímco v pořadí 6.
jednosedačková lanovka Transporta z roku 1961, která vede na Kleť v Blanském
lese, už měla podpěry trubkové konstrukce. Sedačky byly dřevěné a závěsy
ocelové.Lanovou dráhu na Javorový vrch provozovaly od počátku ČSD stejně jako většinu lanovek z 40. a 50. let. Hned v závěru roku 1957 se ovšem Československé státní dráhy pokusily lanovku prodat, ale protože se nenašel žádný zájemce, zůstala
lanovka v majetku drah dalších téměř 40 let. Během této doby neproběhla na
lanovce žádná zásadní modernizace, jedinými
změnami bylo označování v jízdních řádech – nejprve 32d, potom 323 a nakonec
905. K 1.červnu 1996 přešla lanovka na Javorový vrch jako jedna z posledních do
soukromých rukou. Nový vlastník provedl v létě 1997 alespoň částečnou
rekonstrukci lanovky, tedy přesně po 40 letech provozu,
zůstal však zachován princip – neodpojitelné jednosedačky. Nové kladkové baterie
nahradily původní s volným zavěšením, vyměněny byly také sedačky, které byly
získány z lanovky Transporta na Krížnou ve Velké Fatře z roku 1971 (zrušena
v roce 1993). Protože byla lanovka na Krížné mnohem delší, získal provozovatel
lanovky Javorový vrch také dostatek náhradních sedačekLanovka překonává výškový rozdíl 462 metrů, na laně je umístěno 120 sedaček a přepravní kapacita činí 364 osob za hodinu v jednom směru. Na trase
se
nachází 27 podpěr příhradové konstrukce a těsně před horní stanicí je příhradový
lanový přechod. Tlačné jsou pouze podpěry č. 6 a 10, trasa lanovky
tedy probíhá bez velkých terénních zlomů. Pohon o výkonu 62,5 kW i napínací
závaží jsou umístěny v dolní stanici. Jako nouzový pohon slouží dieselagregát
z roku 1956 o výkonu 100 kW.Již několik let se plánuje náhrada této jednosedačky úplně novou lanovkou. Ta bude delší a povede od dolní stanice jinudy až na vrchol Javorového vrchu, zatímco stará lanovka má konečnou stanici několik set metrů pod vrcholem. Nová lanovka by měla mít kapacitu až 1500 osob za hodinu. Podmínkou ochranářů také je, aby stará lanovka byla demontována a její průsek lesem byl zalesněn. Zatím vše vázne na problémech s majiteli pozemků, přes něž by měla vést trasa nové lanovky. Náklady na stavbu nové lanovky by se měly pohybovat do výše sto miliónů korun. Společně s novou lanovkou vznikne také nejdelší sjezdovka v Beskydech, která bude mít délku 2300 m.