Vřídelní město mohlo mít více lanových drah

Doba Zlatého věku lázní s sebou přinášela okolo roku 1900 nové dopravní možnosti, a tak se na karlovarské výšiny začaly stavět lanové dráhy. Vřídelní město dle plánů mělo mít nejvíce lanových drah v Českých zemích. Dnes jsou v provoz dvě lanovky ze čtyř. O vybudování lanové dráhy na Bukovou horu, na plošinu u Tří křížů, se začalo vážně uvažovat v roce 1907. Dále byla také plánována varianta páté dráhy na kopec nazývaný Výšina věčného života, kde stála už od roku 1889 Stephanie-Warte, dnes Goethova vyhlídka.
O tuto stavbu se zajímala i švýcarská firma inženýra Emila Struppa (stavitele tunelové lanovky). Původně navrhovaná dráha měla dosahovat celkové délky skoro tří kilometrů. Od Tří křížů měla směřovat okolo Ottova vrchu a dosáhnout nadmořské výšky 637 metrů. Spodní polovina měla být řešena jako klasická lanovka a druhá část, asi 1400 metrů, jako ozubnicová (ozubená) dráha. V průběhu let se navrhovala celá řada různých tras vedoucí k vrcholům. Nakonec bylo v dubnu 1911 rozhodnuto o vybudování zkrácené, půl kilometru dlouhé cesty, která překonávala výškový rozdíl 170 metrů od Vřídelní ulice z domu č. 133 přes Panoramu na plošinu vrchu Tří křížů.
Přesný datum započetí stavebních prací zatím není znám, ale dle datované stavební fotodokumentace víme, že už v březnu 1914 se dokončovalo prorážení 17 metrů dlouhého tunelu pod vozovkou Na vyhlídce, kde se následně vystavěla budova střední stanice nazvané Panoráma. Hluboká trasa betonového koryta pro jednu kolej se po 133 metrech délky rozšiřovala pod stanicí Panorama na dvojkolejnou. Tato spodní část, přemostěná na 66. metru nedaleko rondelu s kočkou a asi ve sto metrech můstkem mezi restaurací panorama a Lützowovou vilou, byla tak prokazatelně zbudovaná ještě před vypuknutím 1. světové války. Výstřely v Sarajevu, odchod dělníku na frontu a válečná nouze bohužel výstavbu dráhy na léta zastavily. V poválečných letech se znovu začalo jednat o dokončení rozestavěného díla, ale už bez dříve zamýšleného prodloužení na nejvyšší místo nad městem, Štěpánčinu rozhlednu.
Podle datovaných snímků víme, že stavba pokračovala už v létě 1920. Dokumentární fotografie s datem 16. září 1920 ukázala ohromný výkop - stavební jámu ve výšce 496 metrů na planině za Třemi kříži. Proč k zdárnému ukončení lanovky a plánované stavbě velkého kruhového horského hotelu nedošlo, se dnes můžeme zatím pouze domnívat.

(MF Dnes - Jiří Böhm)

Zpět na zprávy a články

Zpět na úvodní stránku